Beseda o Keni

V pondělí 11. 5. k nám zavítali dva sympatičtí učitelé ze země pro nás neznámé a hodně vzdálené, z Keni. Vyprávěli žákům třetích tříd, čtvrté a páté třídy o životě v této zemi, o tom, že tam žije mnoho lidí v chudobě a hlavně o dětech a školách. Ukázali nám také fotografie, videa i jejich peníze (zkusili jsme si ukázanou bankovku přepočítat na naše koruny a řekli nám, co si za ni mohou koupit).

Co děti nejvíce zaujalo? Co si  nejvíce zapamatovaly? Co jim přišlo nepochopitelné?

Nejvíce asi byli překvapeni tím, že do školy děti chodit nemusí (jako je tomu u nás), že se škola platí, a proto tam mohou chodit jen děti rodičů, kteří mají peníze. Do školy se tam chodí tři měsíce, pak mají měsíc volno a takto dokola. Podle toho, kolik peněz mají rodiče, zaplatí školné, takže je normální, že např. ve 2. ročníků jsou i patnáctiletí. Samozřejmě děti do školy chodit chtějí, ale ne všichni mohou. Také by všichni chtěli dobré zaměstnání a tím pádem i peníze, ale toho dosáhnou jen dobrým vzděláním.

Protože zde žije mnoho sirotků, i my můžeme k lepšímu vzdělání přispět tzv. adopcí na dálku.

Snad nejen tato informace, ale i další, o kterých se děti dozvěděly, přispějí k tomu, že si děti budou více vážit všeho, co mají u nás, že se mohou vzdělávat všichni a že je jen na nich, čeho ve svém vzdělání a v životě dosáhnou. K tomu jim budeme, my učitelé i rodiče, pomáhat.

Marie Šupalová

kena1